Regulace poskytovatelů online platforem

Soutěžní právo na úrovní Evropské unie je chráněno několika nástroji, pomocí kterých je regulován trh. Na půdě EU tak existují nařízení regulující klamavé reklamy či spotřebitelské vztahy. Do této chvíle však scházela regulace poskytovatelů online platforem a podnikatelů (tzv. P2B vztahů).

Soutěžní právo na úrovní Evropské unie je chráněno několika nástroji, pomocí kterých je regulován trh. Na půdě EU tak existují nařízení regulující klamavé reklamy či spotřebitelské vztahy. Do této chvíle však scházela regulace poskytovatelů online platforem a podnikatelů (tzv. P2B vztahů).

Na úvod si je potřeba vysvětlit, co se rozumí online platformou. Zde již vzniká první problém, neboť samotná definice online platformy je velmi široká. Pod pojmem online platforma si tak můžeme představit určitou technologii, která zahrnuje velké množství aktivit, jako například on-line tržiště, sociální média, webové stránky pro porovnávání cen apod. V rámci těchto platforem jsou využívány různé komunikační a informační technologie pro usnadnění obchodních transakcí mezi uživateli, dále se v rámci platforem shromažďují různá data, která se následně vyhodnocují. Jak uvádí Evropská komise, více než milion podnikatelských činností (nabízení zboží a služeb) probíhá pomocí online platforem, přičemž velká část působí na mezinárodním poli a dochází tak k nabízení zboží a služeb napřič různými státy. Příkladem online platformy v globálním měřítku může být například Google play, Shopify, či Amazon, na úrovni České republiky se pak můžeme setkat například s platformou Sbazar . K důležitosti těchto platforem si dovolím uvést následující citát: „Online platforms are strong drivers of innovation and play an important role in Europe’s digital society and economy. “ U těchto platforem tak v podstatě existují dva základní vztahy, jednak vztah platformy a daného podnikatele (P2B), jednak vztah podnikatele a koncového spotřebitele (B2C).

Úprava

Digitalizace obchodu donutila EU připravit návrh nového nařízení, které bude podporovat spravedlnost a transparentnost podnikových uživatelů (business users) zprostředkovatelských on-line služeb (úprava P2B vztahů). Návrh byl vydán Evropskou komisí 26. dubna 2018, přičemž se opírá o předešlou praxi získanou v tomto odvětví v předešlých dvou letech. Úprava je založena na principu zlepšení koordinace při odstraňování nezákonného obsahu a řešení nespravedlivých obchodních praktik.

Návrh ve svém prvním článku vymezuje působnost takovým způsobem, že úprava dopadá na všechny on-line zprostředkovatelské služby (intermediation services) a on-line vyhledavače (search engines), které jsou nabízené či poskytované podnikovým uživatelům a uživatelům firemních webových stránek, jež mají sídlo či bydliště v EU a pomocí těchto služeb a vyhledávačů následně nabízí zboží a služby spotřebitelům v EU. Poskytovatel takové platformy však nemusí mít sídlo na území EU. Jedná se tedy o úpravu vztahů mezi poskytovateli platforem a podnikateli, kteří nabízejí služby spotřebitelům. Tato poměrně krkolomná definice obsahuje velké množství pojmů, které jsou následně vysvětleny v článku 2 daného návrhu. Z definic se dozvíme, kdo je to business user (podnikový uživatel), kdo je to poskytovatel zprostředkovatelské služby (platforma) apod. Jelikož se jedná o návrh, je možné, že se jeho obsah do budoucna výrazným způsobem změní. I přesto si níže dovolím alespoň stručný výčet jednotlivých povinností stanovených tímto návrhem.

Povinnosti

Základním cílem úpravy je zjednodušení a zpřesnění úpravy poskytování platforem, což ve výsledku znamená povinnost poskytovatelů platforem zajistit to, aby podmínky užití byly psány jasným a srozumitelným jazykem (srozumitelnost), byly vždy dostupné jednotlivým uživatelům (přístupnost) a uživatelé byly vždy informování o změnách těchto podmínek (aktuálnost). Další zajímavou povinností stanovenou tímto návrhem je povinnost uvádět v podmínkách užití způsob, jakým je řešen tzv. ranking. Poskytovatelé těchto platforem musí rovněž zajistit, aby pomocí jejich platforem nedocházelo k rozdílnému zacházení vůči spotřebitelům jednotlivými uživateli.

Aby byla zajištěna spravedlnost a transparentnost tohoto digitálního obchodu, návrh stanovuje také povinnost zavedení interního systému stížností, který bude řešit jednotlivé stížnosti týkající se technických problémů, neshod s pravidly uvedenými v návrhu apod. Návrh nařízení rovněž ve svém článku 7 stanovuje přístup k osobním údajům a informační povinnost. Platforma se rovněž musí snažit řešit všechny spory především pomocí mediace. Návrh nařízení není nikterak dlouhý, ovšem, jak bývá zvykem, je poměrně široce pojatý a v některých pojmech tak poměrně nejasný.

Reakce veřejnosti

Mou tezi o značných nejasnostech podporuje rovněž Seznam.cz, který k dané problematice zaslal své oficiální vyjádření. V rámci vyjádření zejména uvádí, že definice on-line platforem je velmi široká a regulace zasáhne celou digitální ekonomiku. Seznam rovněž uvádí, že v ČR panuje poměrně specifická situace, neboť neexistuje žádná dominantní platforma. U povinnosti srozumitelnosti podmínek užití Seznam uvádí, že občas není dostatečně možné uvádět je srozumitelně, neboť některé věci vychází ze zákona a tyto podmínky připravují odborníci, kteří mohou používat odlišnou terminologii. Co se týče transparentnosti platforem, zde Seznam naráží na problematiku střetu know-how a povinnosti zveřejňovat jednotlivé informace (například způsob rankingu může být jedinečným know-how, který tvoří součást podnikatelské činnosti subjektu).

Další část vyjádření Seznamu se týká řešení sporů. Zde uvádí, že je nemožné, aby se přenesla povinnost řešit spory na platformy. Platformy jako takové mohou nabízet nástroje pro podporu řešení sporů, určité helpdesky, být nápomocné a otevřené, ovšem nemohou vždy rozhodovat o vztahu mezi obchodníkem a spotřebitelem. Jak rovněž trefně Seznam uvádí, tradiční podniky počítají své obchodní partnery v desítkách či stovkách, u globálních platforem se však pohybujeme v mnohem větších číslech, což může být problematické pro jednotlivé povinnosti platformám stanovené. Svaz průmyslu a dopravy České republiky rovněž dodává, že by takové nařízení mohlo narušit celý on-line ekosystém, neboť vytváří další a další překážky.

Vyjádření k návrhu je mnohem více, již nyní je však patrné, že by do budoucna mohlo dojít k četným změnám znění nařízení. Zůstává tak otázkou, jakým způsobem se úprava těchto P2B vztahů bude dále vyvíjet. V brzké době se však dozvíme, zda k unifikaci v této digitální a poměrně svobodné oblasti dojde, či nikoliv.

Zdroje

Obrázek: CC0 Creative Commons

https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/regulation-promoting-fairness-and-transparency-business-users-online-intermediation-services

https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/initiatives/ares-2017-5222469/feedback/F7836_en

http://europa.eu/rapid/press-release_IP-18-3372_en.htm

https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/online-platforms-digital-single-market

https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/business-business-trading-practices

https://www.inc.com/bill-carmody/top-seven-ecommerce-platforms-in-2018.html

http://www.ccianet.org/2018/04/european-commission-proposes-new-regulation-for-platform-to-business-relations/