Crowdfunding aneb do jakého hrníčku lidé dávají peníze

Úvod:

Crowdfunding je fenomén posledních let, o kterém zaslechl pravděpodobně každý, kdo se pohybuje na internetu. Jen málokterý uživatel alespoň jednou neslyšel například o Kickstarteru (https://www.kickstarter.com/) nebo o jeho české obdobě jménem Startovač (https://www.startovac.cz/).

Crowdfunding je jedním ze způsobů financování projektů založený na tom, že finance poskytuje „dav“ (z anglického crowd). Je založen na tom, že zakladatel chce nabízet zboží nebo poskytovat službu, z jeho pohledu něčím zcela výjimečnou, avšak nemá dostatečné finanční prostředky k uskutečnění záměru. Svému nápadu naprosto věří a je přesvědčen, že zaujme širokou veřejnost, a proto tento projekt nabídne k financování prostřednictvím crowdfundingu (alternativu představuje financování prostřednictvím investorů, přičemž jak ochránit svůj nápad před investory si můžete přečíst v našem článku zde).

V rámci crowdfundingové platformy určí zakladatel částku, kterou chce vybrat, většinou také doplněnou o „milníky“, po jejichž dosažení svůj produkt nebo službu vylepší. Přičemž platí, že čím zábavnější a promyšlenější, tím lepší.

(Milníky z kampaně hudebníka Pokáče na Startovači)

Lidé projekt mohou financovat, přičemž je vždy na výběr z několika výší příspěvků. S každým příspěvkem je spojena určitá odměna. Za základní částku, která je obvykle nižší, než je cena po realizaci projektu, získá osoba nabízený produkt nebo službu. V případě vyššího příspěvku se rozsah odměn zvyšuje.

Originální přístup k odměnám měla farma na webu Kickstarter, která hledala peníze na stavbu stodoly. Osobám, které přispěly částku ve výši 150 dolarů umožnila pojmenovat kozu narozenou v roce 2013 na dané farmě. Celkem 5 lidí přispělo touto částkou a farma se díky důmyslné odměně rovněž dostala do článku časopisu Forbes: https://www.forbes.com/sites/carolpinchefsky/2013/01/23/10-mos-clever-kickstarter-rewards/#34ae1ab95865

Dalším, novějším typem crowdfundingu, je financování podnikatelské činnosti, zejména získání prostředků na její rozjezd. Na rozdíl od financování zboží či služeb není nabízena jednorázová odměna, ale právo na podíl ze zisku z podnikání, případně přímo podíl ve financované společnosti. Tento typ ještě není tolik rozšířený, ač má na trhu své nezpochybnitelné místo. Na našem trhu je zastoupen částečně Startovačem (pouze však v okrajové míře) nebo platformou Invester (https://www.invester.cz/).

Celý koncept crowdfundingu zní pro zakladatele velmi lákavě. Zdánlivě jednoduchým způsobem může získat finance pro svůj projekt. Crowdfunding je rozhodně zajímavou alternativou pro všechny, kdo si myslí, že je jejich nápad unikátní a schopný zaujmout. Skrývá však i svá „ale“. Pojďme se tedy na crowdfundingové financování podívat blíže.

Výhody:

Výhody crowdfundingu se, s ohledem na jeho fungování, přímo nabízí.

Pravděpodobně největší výhodou je relativní snadnost financování. Není třeba shánět investory, případně sjednávat úvěry a porovnávat řadu podmínek a nabídek. Zakladatel projektu má na výběr z několika platforem, které crowdfunding poskytují. Každá má podmínky odlišné, ty jsou však zveřejněné, snadno dohledatelné, a tedy bez problémů porovnatelné. Jakmile zakladatel svůj projekt prostřednictvím vybrané platformy zveřejní, zájemci o jeho projekt si ho již hledají sami.

Další výhodou je, že ve většině případů nejsou nutné dlouhodobé závazky, zakladatel se tedy do budoucna nezadluží. Pokud však zvolí investora, případně financování úvěrem, musí se obvykle zavázat k dlouhodobému plnění či jinému „omezení“ své činnosti. S úvěrem je obvykle spojeno omezení možnosti nakládání s majetkem (většinou formou zástavního práva), investor zase často požaduje nějakou formu účasti v podnikání. U většiny crowdfundingových platforem tyto situace nenastanou, ač se objevují i takové platformy, kde investor může podíl ve společnosti či na zisku požadovat. Zásadní rozdíl je rovněž v tom, že v rámci crowdfundingu ve své podstatě peníze půjčují lidé, kteří je nechtějí vrátit, ale mají zájem o výsledný produkt.

Crowdfunding je také oblíbený, protože zakladatel projektu může ve výsledku získat více financí, než z počátku požadoval. To je přínosné především v případě prodeje zboží a služeb, protože má zajištěny nejen finance, ale i odběr. Naopak úvěr či investice jsou poskytovány vždy v předem stanovené výši.

(Některé produkty si lidé natolik zamilují, že je možno vybrat desetinásobky požadované částky)

V neposlední řadě může být financování prostřednictvím crowdfundingu výbornou reklamou pro zakladatele. Pokud projekt vyčnívá nad ostatní, rychle se šíří hlavně mezi uživateli sociálních sítí, což se rovná reklamě zdarma. Velmi aktuálním příkladem virální kampaně je připravovaný dokumentární film V Síti, který rozjel svou kampaň na webu HitHit. Po zveřejnění kampaně se o daný dokument začala zajímat všechna média a sociální sítě se zaplnily odkazy na upoutávku. Dokumentaristům se podařilo na dokončení dokumentu vybrat přes 3 milióny korun. Odkaz na kampaň: https://www.hithit.com/cs/project/6099/v-siti).

Projekt se může dostat do povědomí i po skončení kampaně a tím kladně ovlivnit další činnost zakladatele. Často následně zakladatelé provádí další crowdfunding na svých stránkách, kde mohou vybírat další peníze bez potřeby vázat se na jednotlivé platformy. Pozitivní je však i opačná situace, kdy je o projekt malý zájem. To může vést k rozhodnutí, že zakladatel projekt opustí a bude se věnovat něčemu jinému. Financování úvěrem či investorem je složitější, neboť může vést k finančním problémům, zadlužení a v důsledku k insolvenci.

Nevýhody:

Z výše uvedeného by se mohlo zdát, že crowdfunding má jen samé výhody a že volba jiného způsobu financování nemá žádné opodstatnění. I crowdfunding však má svá úskalí.

V prvé řadě je to skutečnost, že není zadarmo. Podmínky jednotlivých platforem se liší, ale je běžné, že v případě úspěchu platí zakladatel provozovateli platformy provizi. Při využití platformy Startovač může provize činit až 9 % z vybrané částky, určité způsoby plateb (například kartou nebo prostřednictvím SMS) jsou zatíženy transakčními poplatky. Výhodou naopak je, že v případě neúspěšného projektu je u drtivé většiny platforem využívání zdarma.

Druhým úskalím je pravidlo „vše anebo nic“. Jinými slovy, pokud nedojde k výběru celé požadované částky, bez ohledu na to, zda chybí 1 % nebo 90 %, projekt je neúspěšný a zakladatel nezíská žádné finance. Crowdfunding klade vysoké nároky na zvážení cílové částky, aby byla na jednu stranu reálně dosažitelná, na druhou stranu měla pro zakladatele očekávaný význam. Podstatná je i skutečnost, že čas na výběr financí je omezený, nelze se před koncem projektu rozhodnout o prodloužení kampaně.

Jedním z největších problémů spojených s crowdfundingem je velké množství projektů. Je tedy výrazně těžší se na tomto poli prosadit. Problém v zásadní míře netíží ryze české platformy, kde jsou v jednu chvíli desítky až stovky projektů, v případě zahraničních platforem jde však až o desítky tisíc současně aktivních projektů. To klade vysoké nároky na unikátnost projektu. Může se stát, že projekt, který by za normálních okolností uspěl, s ohledem na konkurenci neuspěje. Tento výsledek může zakladatele projektu odradit od pokračování v potenciálně úspěšném projektu.

Problém často představuje nepřipravenost zakladatele. Při zveřejnění projektu je třeba mít promyšlené marketingové otázky, způsoby distribuce a možnosti zakladatele, zda je v jeho silách projekt dotáhnout do konce. Existuje několik známých případů, kdy se z projektu stal celosvětový trhák, ovšem očekávání od zakladatelů byla mnohem vyšší než jejich možnosti. Znáte miniaturní herní konzoli OUYA? Jde o typický příklad přecenění vlastních možností, které vyústilo v propadák a ztrátu důvěry v zakladatele .

Za nevýhodu může být považováno i velké množství platforem. Zakladatelům dávají větší možnost výběru, což je jednoznačně pozitivní, na druhou stranu se musí seznámit s podmínkami platforem, aby mohli vybrat tu nejvhodnější. Některé platformy mají také omezenou teritoriální působnost, zakladatel z České republiky například nemůže zveřejnit projekt na Kickstarteru, jelikož Česká republika není v seznamu „podporovaných“ zemí. Zveřejnění by vyžadovalo například založení společnosti v některé ze zemí, které jsou podporovány.

V neposlední řadě hrozí riziko kopírování nápadu. Pokud unikátnost projektu není dána například technickým řešením nebo jinými specifiky, které jsou známy jen zakladateli projektu, ale jde například o podobu, hrozí, že toto řešení bude kopírováno. Na toto riziko je třeba myslet a svůj nápad dostatečně ochránit. Známým příkladem je Stress Cube. Jedná se o produkt malé kostičky s různými tlačítky, které pomáhají mačkáním odbourat stres. Původní nápad však byl prezentován jako Fidget Cube na serveru Kickstarter, kde bylo vybráno 6 miliónů dolarů na vývoj. Výroba však nebyla dostatečně rychlá. A tak přišla Stress Cube, která předběhla celý Kickstarterový projekt. Video o zkopírování nápadu zde: https://youtu.be/zndwHYK7yGw

Závěr:

Jak plyne z článku, o crowdfundignu nelze jednoznačně říct, že je dobrý nebo špatný. Jako ostatní způsoby financování, i tento je vhodný pro určité situace a je třeba pečlivě zvážit okolnosti projektu a přínosy crowdfundingu. Lze říci, že v současné době je vhodný pro financování unikátních projektů, které dokáží zaujmout veřejnost, nebo projektů, které cílí na skupinu osob, od které lze očekávat masivní podporu (tak je tomu zejména v případě počítačových her, které těží z kultovní, po dobu několika let „spící“ značky, nebo z kultovního statusu tvůrce této hry).